Aktuálně





05 prosince 2012

Energetické nápoje


Dnes jsou energetické nápoje doslova hitem. Jejich konzumace je nejvíce rozšířena mezi mladými lidmi ve věku 13 – 35 let. Obchody nabízejí široký sortiment levnějších i dražších variant a v roce 2007 se na trhu dokonce objevily tablety, ze kterých lze energetický nápoj připravit.

Reklamy lákají spotřebitele ke konzumaci energetických nápojů, které zaručí zvýšenou koncentraci, zlepšení výkonu, oddálení pocitu ospalosti a přísun celkové energie.


Při sledování reklam však nejeden z nás zaváhá a řekne si, je to vůbec pravda? A když ano, které látky jsou za tyto účinky zodpovědné? A jsou vůbec bezpečné v těchto dávkách a kombinacích? Může být v některých případech nežádoucí konzumovat energetické nápoje? A mohou je konzumovat děti?

Jak je to v zahraničí...
V mnoha zemích světa se těmito otázkami začali hlouběji zabývat a po několika incidentech přijali i jistá opatření. Například v Irsku rada pro bezpečnost potravin doporučila, aby byly energetické nápoje označeny jako nevhodné pro osoby mladší 18 let, a také doporučila zákaz na propagování energetického nápoje Red Bull na sportovních akcích i propagaci míchání tohoto nápoje s alkoholem. Norsko povolilo prodej energetických nápojů pouze v lékárnách. Švédsko zakázalo prodej energetických nápojů dětem do 15 let a na etiketách musí být uvedeno varování před konzumací vysokých dávek kofeinu po cvičení a také varování před kombinací energetických nápojů s alkoholem. Ve Francii byl na nějakou dobu prodej energetického nápoje Red Bull zakázán úplně, protože byl spojován se smrtí mladého muže, který požil tento energetický nápoj před sportovním výkonem. Zanedlouho byl však prodej obnoven, díky posudku Evropské komise pro bezpečnost potravin. Naopak v Německu 11 spolkových zemí zakázalo Red Bull Colu kvůli stopovému množství kokainu. Austrálie zakázala prodej pěti energetických nápojů, jelikož obsah kofeinu byl nadlimitní. Nejpřísněji se na energetické nápoje dívají v Dánsku, Turecku a Uruguay, kde zakázali prodej energetických nápojů bez výjimky. Postoj ČR je neutrální, zákazy či nařízení vydány nejsou.

Trocha historie
Ale vraťme se do minulého století, přesněji do roku 1929 do Velké Británie, kde se psala historie energetického nápoje. Něco jako energetický nápoj byl totiž využíván ve zdravotnictví, jako součást rekonvalescenčního procesu po operacích. Ovšem celosvětový boom dnešních energetických nápojů nastal až v roce 1987, kdy rakouský ekonom vytvořil energetický nápoj, dle thajské receptury, pod značkou Red Bull.

Složení energetických nápojů

A co tedy v těch současných plechovkách a pet lahvích s nápisy energy drink můžeme najít?
Bude se jednat ve většině případů o stejně zabarvenou i stejně vonící tekutinu, která obsahuje velké množství různých látek, jež jsou dle potřeb módy obměňovány. Já jsem vybrala tři, které se objevují v každém energetickém nápoji a stanovila je jako pomyslné pilíře.
Prvním pilířem jsou jednoduché sacharidy (cukry), tedy velice rychlý zdroj energie, jejichž koncentrace dosahuje 10–14 g/100 ml, což značně potrápí naši slinivku břišní při snaze regulovat inzulinem nárůst cukru v krvi.
Abych ale výrobcům nekřivdila, v poslední době mají velkou snahu redukovat obsah sacharidů a vytvořit tak „sugar free“ energy driky. Ale jak se říká, není všechno zlato, co se třpytí, stejně tak energetický nápoj bez cukru, zato s umělými sladidly, nebude tím pravým, pro naše zdraví.
Za další pilíř bych považovala kofein. Od tohoto alkaloidu můžeme očekávat mnohé, například stimulaci centrálního nervového systému, stimulaci srdečního svalu, stimulaci kosterního svalstva, ale i relaxaci hladkého svalstva a stimulaci diurézy. Kofein je tedy mírné diuretikum, ale konzumace méně než 500 mg denně nezpůsobuje dehydrataci ani chronickou nerovnováhu tekutin. Z pohledu kardiovaskulárních účinků můžeme říct, že kofein zrychluje srdeční tep a navozuje vasodilataci, ovšem zda kofein zvyšuje krevní tlak nebo navozuje hypertenzi, není dosud jednoznačně řečeno. Studie, zabývající se touto problematikou, se svými výsledky značně liší. Stejně tak zůstává nejisté, jestli mohou být účinky u dospělých zobecněny a vztaženy i na děti.
Posledním pilířem bych označila taurin, vyskytující se ve žlučových kyselinách, kde působí jako surfaktant (látka snižující povrchové napětí), čímž pomáhá emulgovat tuky a umožňuje jejich trávení v tenkém střevě. Vyšší množství taurinu nalezneme v mozku, kde podporuje činnost mozku, urychluje přenos nervových vzruchů, zlepšuje koordinaci pohybu, koncentraci, soustředění, pozornost, psychickou odolnost, snižuje úzkost, zvyšuje toleranci ke stresu, ale také v buňkách kosterních svalů a v srdci. Role taurinu v energetických nápojích je tedy více než jasná a díky přítomnosti kofeinu dochází k potenci účinků u obou látek.

Tím bych uzavřela řekněme základní složky energetických nápojů, ale je dobré vědět, že se tyto nápoje obohacují dalšími látkami, jejichž výběr je závislý zejména na popularitě u spotřebitelů. Jedná se například o L-karnitin, vitaminy nebo extrakty z různých rostlin (ginkgo biloba, konopí, ženšen, guarana…).
A proč například konopí? Protože se jedná, zejména z pohledu energetických nápojů, o marketingový tah a snahu výrobek zatraktivnit pro cílovou populaci. Jelikož kanabinoidy nejsou povolenou látkou a tudíž nemohou být obsaženy ve volně dostupných energetických nápojích, nemá smysl hodnotit energetické nápoje z pohledu obsahových látek Cannabis sativa.
U L-karnitinu je problém trošku jinde. V energetickém nápoji ho najdeme a třeba i ve velkém množství, ale zda opravdu pomáhá urychlit metabolismus tuků a oddálit pocit únavy není v žádné studii jasně prokázáno.
Součástí jsou také vitaminy, zejména skupiny B (riboflavin, niacin, pyridoxin, B12...) nebo vitamin C. Tělo je využívá při metabolismu živin, pro správnou činnost nervového systému a při zvládání nadměrné psychické a fyzické zátěže.

Hodnocení
Shrneme-li tedy obsah energetických nápojů, dojdeme k závěru, že má větší než malé množství sacharidů, kofeinu si užijeme do sytosti, a aby nám to nebylo málo, podpoříme jeho účinky ještě taurinem. Vše můžeme dovršit tím, že si vybereme produkt s extrakty z marihuany nebo koky, ale vůbec nám nebude vadit, že účinnost je na bodě mrazu, protože veškeré účinné látky jsou fuč. Vezmeme-li v úvahu zdravotní hledisko, jež vyvstává z konzumace velkého množství sacharidů, dojde u nás dříve či později ke zvýšení hladiny cukru v krvi, což úzce souvisí s dalšími faktory, jako je zvyšování tělesné hmotnosti a následně i obezita. Je tedy více než žádoucí dbát na regulaci konzumace energetických nápojů, a to zejména u dětí a dospívajících.

Kombinace energetických nápojů s alkoholem
Red Bull a vodka, Red Bull a jägermeister jsou u nás asi nejznámější kombinace alkoholu a energetických nápojů. Je jasné, že se Red Bull dá nahradit levnějšími variantami, ale výsledek příliš jiný nebude. Povzbuzující alkoholová „limča“, která vás provede celým večerem, zanechá na vašem těle nejeden šrám.
Čím dál populárnější „křídla“ (Red Bull s vodkou) a další energetické nápoje mixované s alkoholem navnadily odborníky prozkoumat rizikové faktory alkoholu, rizikové faktory energetických nápojů a samozřejmě také jejich kombinaci. Ve studiích si často kladli otázku, zda konzumace energetických nápojů může způsobit vyšší konzumaci alkoholu. Odpověď byla kladná. Požití kofeinového energetického nápoje s vodkou zredukuje u konzumentů subjektivní pocit snížené motorické koordinace, oproti požití vodky samotné. Objektivní motorická koordinace a měření reakční doby však odlišné nebyly, což znamená, že kofein může snížit subjektivní pocity opilosti, a vést k eskalaci dávky alkoholu, ale v žádném případě nelze očekávat, že kofein bude snižovat skutečné hodnoty alkoholu v krvi.


Dále je ze studií patrné, že přijímání alkoholu smíchaného s energetickým nápojem je riskantnější než jejich konzumace zvlášť. Důvodem může být časový rozptyl účinků kofeinu. Navíc při kombinaci alkoholu a sladkého energetického nápoje dochází ke změně vnímání chuti. Chuť je vnímána jako příjemnější a to může ovlivnit spotřebované množství.
Následky časté konzumace alkoholu s energetickými nápoji jsou jasné: vyšší spotřeba alkoholu, častá konzumace alkoholu, rozvoj tolerance alkoholu až vznik alkoholismu, a nebo dnes velice „moderní“ řízení pod vlivem alkoholu.

Co k tomu dodat? Asi jen to, že všeho moc škodí a ne všechno, co propagují sportovci, musí být zdravé nebo zdraví podporující. A až příště půjdete okolo regálů s energetickými nápoji, zkuste zvážit, kolik pozitiv a kolik negativ se skrývá v malé barevné plechovce :o)
Kateřina Hortová

Zdroje:
Hortová, K. Energetické nápoje. Brno, 2011. 115 s. Bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Mgr. Bc. Tomáš Pruša.









Žádné komentáře:

Okomentovat