- Potřeba vitamínů
- Potřeba vybraných minerálních látek
Vitamíny
Nutrietem číslo jedna, na který je potřeba
v průběhu těhotenství dávat pozor je kyselina
listová (vitamín B9). Při jejím nedostatku může častěji docházet
k samovolným potratům, k předčasným porodům a její nedostatek také
způsobuje těžké vývojové vady centrálního nervového systému dítěte. Kyselina
listová je důležitá již před otěhotněním
a v průběhu prvního trimestru by mělo dojít ještě k navýšení jejího
příjmu. Proto ženy, které plánují těhotenství, nebo ženy v produktivním věku obecně by měly dbát na její pravidelný
příjem. Uvádí se doporučený příjem 100 – 400 µg/den. Nejlépe tři měsíce
před plánovaným otěhotněním by měl být její příjem 400 µg/den, nejpozději by
však suplementace měla začít 4 týdny před otěhotněním. V prvním trimestru
se poté doporučuje ještě vyšší příjem a to 800 µg/den.
A protože je prokázáno, že většina žen má spíše
nižší příjem kyseliny listové doporučuje se všem ženám v produktivním věku
zvýšená konzumace kyseliny listové, tzn. jíst
hodně listové zeleniny, luštěnin, sóju, obilné klíčky, mandle a burské oříšky a
pít pomerančovou šťávu ještě před otěhotněním. Protože si myslím, že 4
týdny před otěhotněním asi nejsme schopny odhadnout, nenechávejte to na
poslední chvíli a zvyšte příjem kyseliny listové už teď! :o)
Dalším důležitým vitamínem v tomto období je vitamín A. Ten je na rozdíl od kyseliny
listové rizikový z hlediska možného předávkování. Vitamín A má teratogenní účinky (narušuje
embryonální, či fetální vývoj orgánů a může způsobit vrozené vývojové vady a
různé defekty). Největším rizikem je
příjem multivitaminových preparátů, při jejich užívání může snadno dojít
k příjmu vitamínu A ve větším množství než je doporučeno. Doporučená denní
dávka je 3700 IU nebo 1,1 mg ekvivalentu retinolu.
Přirozeným zdrojem je zelenina: mrkev, kapusta, kedlubnová nať, špenát, zelí, brokolice, kukuřice, dýně.
Z ovoce jsou zdrojem meloun, meruňky
a třešně. Z živočišných zdrojů je to vaječný žloutek a v menším množství vitamín A obsažen také v mléce a tučných rybách.
Mezi další důležité vitamíny v průběhu
těhotenství patři tato trojice: C, D a B12.
Vitamín C
Doporučené
množství je 110 mg. Velmi bohatým zdrojem je šípek, rakytník, dále dobrý zdrojem jsou citrusové plody, brambory,
černý rybíz, rajčata, brokolice, květák, špenát, brusinky,…
Vitamín
D
Jeho
doporučená dávka je 200 – 400 IU. Vitamín D se jednak tvoří v podkoží
působením ultrafialového záření. Ale také je nezbytný jeho příjem i ve stravě.
Zvláště v zimním období, kdy tolik nejsme venku na sluníčku. Ale i
v létě může být u některých jedinců jeho tvorba nedostatečná –
nedostatečný pobyt venku, nebo také nadměrné používání opalovacích krémů
v létě zabraňuje jeho tvorbě. Proto je potřeba ho přijímat ve stravě.
Vitamín D se nachází v rybím tuku, vaječném žloutku, játrech a také v mléce.
Jeho příjem tedy závisí převážně na konzumaci potravin živočišného původu,
které tento vitamín obsahují. Pokud se tedy jedná o těhotnou vegetariánku, nebo
veganku je určitě potřeba suplementace tohoto vitamínu vyšší (tj. těch 400 IU).
Nedostatek vitamínu D se podílí na poruchách kostní hustoty a na vzniku křečí.
Vitamín
B12
Potřeba je zvýšená u těhotných
vegetariánek – těm se doporučuje 20 µg denně. Pro ostatní ženy je doporučená
denní dávka 3,5 µg. Zdrojem jsou vejce,
maso, mléko, sýry a vnitřnosti.
Minerální
látky
Vápník:
jeho
potřeba v průběhu těhotenství souvisí s tvorbou kostry dítěte. Je
uváděno, že zásadní význam má hustota kostí již před otěhotněním. Pokud je
hustota malá, hrozí odvápnění nejen kostí, ale také chrupu. Doporučuje se tedy
stejné množství vápníku denně jako pro netěhotné ženy tedy 1000 mg/den, ale
jeho množství by nemělo být vyšší než 2500 mg. Hlavním zdrojem je mléko a mléčné výrobky. Dále je vápník
například v sardinkách. V listové zelenině, máku, ovesných vločkách a
ořeších – ale jeho využitelnost je výrazně nižší než z živočišných zdrojů.
Železo:
potřeba je v průběhu těhotenství dvojnásobná v porovnání s netěhotnou
ženou. Doporučená denní dávka během těhotenství je tedy 30 mg. Takovýto příjem
je prevencí vzniku chudokrevnosti. Je – li zjištěna chudokrevnost, lékař
stanovuje ještě vyšší dávky železa, které se konzumují během dne (poté ale
v kombinaci se zinkem a mědí), dokud se krevní obraz neupraví. Aby
docházelo k dobrému využití železa je potřeba ho podávat mezi jídly a ne
s mlékem, čajem, nebo kávou. Hlavním zdrojem železa je maso a vnitřnosti (játra, srdce,
slezina) z rostlinných zdrojů například luštěniny.
Jód:
závažný nedostatek jódu vede ke kretenismu dítěte. Takový stav se již u nás
nevyskytuje, ale přesto je potřeba vyššího příjmu jódu vzhledem k tomu, že
i mírný nedostatek může vést k horšímu vývoji některých duševních funkcí
dítěte (např. se poté může projevit horším prospěchem ve škole). Doporučuje se
denně 200 µg jódu. Jód je obsažen v mořských rybách i jiných mořských
živočiších, nebo také v mořských řasách. Jódem se obohacují také některé
potraviny nebo lze zvolit jód v tabletách. Potraviny bohaté na jód jsou
především mořské ryby a mořské plody.
Dále je zdrojem jódu jodidovaná kuchyňská
sůl.
Mimo tyto vybrané vitamíny a minerální
látky jsou samozřejmě potřeba i všechny ostatní, jako u běžné populace. Výše zmíněné jsou ale z hlediska těhotenství něčím zvláštní a důležité, proto jsou zde uvedeny
pouze některé a ne všechny:o)
Martina Synková
Zdroje:
NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. Vyd. 1.
Jinočany: H, 2003, 434 s. ISBN 80-860-2293-5.
Žádné komentáře:
Okomentovat