Aktuálně





03 dubna 2012

Výživa ženy během těhotenství (2)


  •  Potřeba vitamínů
  •   Potřeba vybraných minerálních látek

Vitamíny

Nutrietem číslo jedna, na který je potřeba v průběhu těhotenství dávat pozor je kyselina listová (vitamín B9). Při jejím nedostatku může častěji docházet k samovolným potratům, k předčasným porodům a její nedostatek také způsobuje těžké vývojové vady centrálního nervového systému dítěte. Kyselina listová je důležitá již před otěhotněním a v průběhu prvního trimestru by mělo dojít ještě k navýšení jejího příjmu. Proto ženy, které plánují těhotenství, nebo ženy v produktivním věku obecně by měly dbát na její pravidelný příjem. Uvádí se doporučený příjem 100 – 400 µg/den. Nejlépe tři měsíce před plánovaným otěhotněním by měl být její příjem 400 µg/den, nejpozději by však suplementace měla začít 4 týdny před otěhotněním. V prvním trimestru se poté doporučuje ještě vyšší příjem a to 800 µg/den.

A protože je prokázáno, že většina žen má spíše nižší příjem kyseliny listové doporučuje se všem ženám v produktivním věku zvýšená konzumace kyseliny listové, tzn. jíst hodně listové zeleniny, luštěnin, sóju, obilné klíčky, mandle a burské oříšky a pít pomerančovou šťávu ještě před otěhotněním. Protože si myslím, že 4 týdny před otěhotněním asi nejsme schopny odhadnout, nenechávejte to na poslední chvíli a zvyšte příjem kyseliny listové už teď! :o)

Dalším důležitým vitamínem v tomto období je vitamín A. Ten je na rozdíl od kyseliny listové rizikový z hlediska možného předávkování. Vitamín A má teratogenní účinky (narušuje embryonální, či fetální vývoj orgánů a může způsobit vrozené vývojové vady a různé defekty). Největším rizikem je příjem multivitaminových preparátů, při jejich užívání může snadno dojít k příjmu vitamínu A ve větším množství než je doporučeno. Doporučená denní dávka je 3700 IU nebo 1,1 mg ekvivalentu retinolu.

Přirozeným zdrojem je zelenina: mrkev, kapusta, kedlubnová nať, špenát, zelí, brokolice, kukuřice, dýně. Z ovoce jsou zdrojem meloun, meruňky a třešně. Z živočišných zdrojů je to vaječný žloutek a v menším množství vitamín A obsažen také v mléce a tučných rybách.

Mezi další důležité vitamíny v průběhu těhotenství patři tato trojice: C, D a B12.
Vitamín C
Doporučené množství je 110 mg. Velmi bohatým zdrojem je šípek, rakytník, dále dobrý zdrojem jsou citrusové plody, brambory, černý rybíz, rajčata, brokolice, květák, špenát, brusinky,…

Vitamín D
Jeho doporučená dávka je 200 – 400 IU. Vitamín D se jednak tvoří v podkoží působením ultrafialového záření. Ale také je nezbytný jeho příjem i ve stravě. Zvláště v zimním období, kdy tolik nejsme venku na sluníčku. Ale i v létě může být u některých jedinců jeho tvorba nedostatečná – nedostatečný pobyt venku, nebo také nadměrné používání opalovacích krémů v létě zabraňuje jeho tvorbě. Proto je potřeba ho přijímat ve stravě.

Vitamín D se nachází v rybím tuku, vaječném žloutku, játrech a také v mléce. Jeho příjem tedy závisí převážně na konzumaci potravin živočišného původu, které tento vitamín obsahují. Pokud se tedy jedná o těhotnou vegetariánku, nebo veganku je určitě potřeba suplementace tohoto vitamínu vyšší (tj. těch 400 IU). Nedostatek vitamínu D se podílí na poruchách kostní hustoty a na vzniku křečí.

Vitamín B12
Potřeba je zvýšená u těhotných vegetariánek – těm se doporučuje 20 µg denně. Pro ostatní ženy je doporučená denní dávka 3,5 µg. Zdrojem jsou vejce, maso, mléko, sýry a vnitřnosti.

Minerální látky

Vápník: jeho potřeba v průběhu těhotenství souvisí s tvorbou kostry dítěte. Je uváděno, že zásadní význam má hustota kostí již před otěhotněním. Pokud je hustota malá, hrozí odvápnění nejen kostí, ale také chrupu. Doporučuje se tedy stejné množství vápníku denně jako pro netěhotné ženy tedy 1000 mg/den, ale jeho množství by nemělo být vyšší než 2500 mg. Hlavním zdrojem je mléko a mléčné výrobky. Dále je vápník například v sardinkách. V listové zelenině, máku, ovesných vločkách a ořeších – ale jeho využitelnost je výrazně nižší než z živočišných zdrojů.

Železo: potřeba je v průběhu těhotenství dvojnásobná v porovnání s netěhotnou ženou. Doporučená denní dávka během těhotenství je tedy 30 mg. Takovýto příjem je prevencí vzniku chudokrevnosti. Je – li zjištěna chudokrevnost, lékař stanovuje ještě vyšší dávky železa, které se konzumují během dne (poté ale v kombinaci se zinkem a mědí), dokud se krevní obraz neupraví. Aby docházelo k dobrému využití železa je potřeba ho podávat mezi jídly a ne s mlékem, čajem, nebo kávou. Hlavním zdrojem železa je maso a vnitřnosti (játra, srdce, slezina) z rostlinných zdrojů například luštěniny.

Jód: závažný nedostatek jódu vede ke kretenismu dítěte. Takový stav se již u nás nevyskytuje, ale přesto je potřeba vyššího příjmu jódu vzhledem k tomu, že i mírný nedostatek může vést k horšímu vývoji některých duševních funkcí dítěte (např. se poté může projevit horším prospěchem ve škole). Doporučuje se denně 200 µg jódu. Jód je obsažen v mořských rybách i jiných mořských živočiších, nebo také v mořských řasách. Jódem se obohacují také některé potraviny nebo lze zvolit jód v tabletách. Potraviny bohaté na jód jsou především mořské ryby a mořské plody. Dále je zdrojem jódu jodidovaná kuchyňská sůl.

Mimo tyto vybrané vitamíny a minerální látky jsou samozřejmě potřeba i všechny ostatní, jako u běžné populace. Výše zmíněné jsou ale z hlediska těhotenství něčím zvláštní a důležité, proto jsou zde uvedeny pouze některé a ne všechny:o)


Martina Synková

Zdroje:
NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. Vyd. 1. Jinočany: H, 2003, 434 s. ISBN 80-860-2293-5.

Žádné komentáře:

Okomentovat