Aktuálně





30 března 2012

Prevence vzniku poruch příjmu potravy


Žena je často hodnocena na základě skutečností, které sama nemůže ovlivnit. Je hodnocena podle toho, zda má její tělo vhodné či nevhodné křivky, jestli je ploché, rovné nebo zakulacené. Je hodnocena na základě mír 90-60-90, centimetrů, roků a čísel, prostě podle všech možných kritérií přicházejících zvenčí, které zřídka kdy mají něco společného s tím, jaká je uvnitř. Když už má být tedy žena nějak hodnocena, dovolme, aby to bylo podle toho, co sama může ovlivnit tím, kdo je a tím, kým chce být. Protože jak každá žena ví, čísla jsou pouze statistika. A statistiky lžou.“   Nike

Mladé dívky jsou v dnešní době velmi ovlivňovány reklamou, internetem a velkým množstvím lifestylových časopisů, které jsou plné velmi štíhlých, mnohdy až nepřirozeně vypadajících modelek. Není divu, že si spousta dospívajících dívek přeje vypadat podobně. Nemít na sobě ani gram přebytečného tuku a moci obléct velikost 34.

Tyto vnější vlivy, které na mladé dívky působí, lze redukovat jen velmi těžko.

V oblasti prevence vzniku poruch příjmu potravy (mentální anorexie a bulimie) je mnoho názorů a možností, které jsou ale často jen těžko realizovatelné. Přesto je možné proti tomuto onemocnění nějak preventivně působit, a tak zde shrnuji několik základních bodů, které se mohou týkat rodičů, přátel, ale i sportovních trenérů, či celých sportovních organizací:

·         Rodiče by měli sledovat, jak jejich děti jedí a naslouchat jim. Dávat jim často najevo, že je mají rádi takové, jaké jsou, bez ohledu na jejich vzhled a jejich úspěchy ve škole nebo sportu.

·         Děti by se měly naučit jíst zdravě už od raného věku a měly by být vedeny ke správným stravovacím návykům. Předejdete tím nejen poruchám příjmu potravy, ale i mnohým civilizačním onemocněním.

·         Všichni členové rodiny by si měli odpustit poznámky týkající se vzhledu a tělesné hmotnosti. Především v období dospívání, kdy jsou dívky nejzranitelnější. Není vhodné kritizovat váhový přírůstek, anebo naopak chválit váhový úbytek. Toto samozřejmě neplatí v případě větší nadváhy a obezity. Tento problém by měl být ale řešen pomocí odborníků a ne pouze nevhodnou poznámkou typu: „Ty jsi tlustá, dělej s tím něco.“

·         Rodiče by neměli klást na dítě nepřiměřené nároky, jak v oblasti školy, tak ve sportu.

·         Rodiče by se měli snažit vysvětlit svým dětem, že fotografie v časopisech a na internetu nejsou reálné a že jsou často hodně upravované.

·         Naučit děti, jak se správně vyrovnat se stresem a zdůraznit, že hladovění není tou správnou volbou pro řešení problémů a především, že je nebezpečné.

·         Rodiče by měli svým dětem kupovat hračky v přirozených rozměrech a velikostech. Některé panenky nejsou vhodným příkladem zdravě vypadající ženy.

·         Děti by neměly být nuceny do žádného sportu. Samozřejmě by ale měly být vedené k rozumné pohybové aktivitě. Důležitá je tu možnost výběru sportu.

·         Sportovní trenéři by měli děti chválit za podaný výkon a ne za shozené kilogramy. Neměli by nikdy říkat svým svěřenkyním, že jsou „tlusté nebo obézní“ a už vůbec by jim to neměli říkat na tréninku před jejich kamarády.

·         Sportovní trenéři by se měli snažit přistupovat ke každému individuálně a neporovnávat dívky podle vzhledu, tělesné hmotnosti nebo množství podkožního tuku.

·         Sportovní trenéři by měli podporovat spíše zdravou chuť k pohybu, než rivalitu v týmu a honbu za nejlepšími výsledky.

·         Sportovní organizace by se měly postarat o kvalitní vzdělání svých trenérů, z pohledu výživy a rizika vzniku poruch příjmu potravy. Trenéři by pak měli mít dostatek vědomostí k tomu, aby mohli poradit, případně včas jednat, když se vyskytne problém.

·         Žádná smlouva se sportovcem by neměla obsahovat žádné dodatky o vypovězení smlouvy v případě změny tělesné hmotnosti.

·         Všichni by si měli všímat případného zvláštního chování dítěte, jak během jídla, tak i po něm, aby se v případě podezření na poruchu příjmu potravy zasáhlo včas.

·         V případě, že víte o někom, kdo touto nemocí trpí, snažte se na to upozornit okolí a zkontaktovat lékaře případně organizace zabývající se touto problematikou. Jednou z organizací v ČR je společnost Anabell (http://www.anabell.cz/).

ZDROJE:
Canadian Association For the Advancement of Women and Sport and Physica Activity [online]. [cit. 2011-02-23]. Disordered eating in Sport: Taking a new direction. Dostupné z WWW: <http://www.caaws.ca/e/resources/pdfs/Eating_Disorders.pdf>.
PAPEŽOVÁ, Hana. Spektrum poruch příjmu potravy : Interdisciplinární přístup. Vyd. 1. . Praha 7 : Grada Pubishing, 2010. ISBN 978-80-247-2425-6.

Zuzka Šperlová, Hana Dancingerová

29 března 2012

Bílkoviny


Bílkoviny neboli proteiny (z řeckého proteos – základní, mající první místo) patří mezi základní živiny. Jejich důležitost spočívá v tom, že jsou součástí nejen svalové bílkoviny, ale i enzymů, protilátek, hormonů, faktorů srážení krve, kůže atd. Protože neustále dochází k obměně a výstavbě tělěsných tkání, je potřeba do těla dodávat stavební látky. A právě jejich zdrojem jsou bílkoviny.


V naší stravě získáváme bílkoviny hlavně z potravin živočišného původu – maso, mléko, vejce, ale i z potravin rostlinných – obiloviny, luštěniny (včetně sóji), minimálně z ovoce a okopanin.


Bílkoviny se skládají z jednotlivých aminokyselin (AK, je jich 20), z nichž si tělo některé nedokáže samo vytvořit a proto je musíme přijímat v potravě. Takové aminokyseliny nazýváme esenciální (pro zájemce jde o tyto AK: leucin, isoleucin, valin, lysin, methionin, fenylalanin, tryptofan a threonin; u dětí i arginin a  histidin).


Podle zastoupení jednotlivých AK rozdělujeme bílkoviny na plnohodnotné, téměř plnohodnotné a neplnohodnotné. Obecně můžeme říci, že živočišné bílkoviny jsou cennější než rostlinné. Proto by vegetariáni a vegani měli mít pestrou stravu a jednotlivé zdroje bílkovin kombinovat. Hlavně u dětí jsou tyto výživové směry problémové, protože je vyšší riziko nedostatečného příjmu všech esenciálních mastných kyselin.

  • plnohodnotné – mléčné a vaječné bílkoviny (všechny AK v dostatečném množství)
  • téměř plnohodnotné – svalové bílkoviny (některé AK mírně nedostatkové)
  • neplnohodnotné – rostlinné bílkoviny ( některé AK nedostatkové)

Doporučený příjem bílkovin se stanovuje podle věku, pohlaví, fyzické aktivity a pracovní zátěže a také podle aktuálního stavu organismu (nemoc).

Denní doporučená dávka je  pro děti od 1 roku do 14 let 1 – 0,9 g/kg/den.
Pro zdravou dospělou populaci je DDD 0,8 g /kg/ den. To znamená, že muž vážící 80 kg by měl denně přijmout 64 gramů bílkovin za den. U ženy vážící 60 kg by to bylo 48 gramů.
U dospívajících chlapců (15 – 18 let) by měl být příjem zvýšen na 0,9 g/kg/den.
Zvýšený příjem bílkovin by měly mít i těhotné ( o 15 g/ den) a kojící ( o 20 g/den) ženy.

Obecné doporučení pro denní příjem bílkovin je:
  • 2 – 3 porce ze skupiny mléčných výrobků
  • 1 – 2 porce ze skupiny maso, ryby, luštěniny, vejce
K lehčí orientaci v obsahu bílkovin v jednotlivých potravinách Vám může pomoct následující tabulka, kde je u každé potraviny uvedeno zastoupení bílkovin v dané komoditě.
POTRAVINA
BÍLKOVINY
(hmotnostní %)
POTRAVINA
BÍLKOVINY
(hmotnostní %)
Maso (bez viditelného tuku)
18 – 20
Luštěniny
20 – 25
Mléko (kravské)
2 – 5,4
  • sója

40 – 42
Ryby
10 – 21
Ovoce, zelenina
<1
Obiloviny
6 – 20
  • brambory

2
  • rýže

7 – 9
Houby
27
  • pšenice

12 - 15
Vejce
13 – 14

Zdroj: SVAČINA, Štěpán , et al. Klinická dietologie. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 381 s. ISBN 978-80-247-2256-6.


V těle neexistuje žádná zásobárna proteinů, proto se při jejich nedostatku musí použít proteiny z tělesných tkání. V podstatě můžeme mluvit o autokanibalismu. Dlouhodobý nedostatek bílkovin způsobuje zpomalení růstu, duševního i tělesného vývoje u dětí, snížení obranyschopnosti organismu, špatné hojení ran, snížení detoxikační schopnosti jater, poruchy funkce důležitých orgánů a žláz s vnitřní sekrecí a porušení nervového systému.

Dlouhodobý nadbytek bílkovin ve stravě (nad 1,5 g/kg – u sportovců nad 2 g/kg) ale také není vhodný, protože zatěžuje játra a ledviny. Existuje také souvislosti mezi nadbytkem bílkovin a různými chorobami.

Nadbytek bílkovin v raném dětském věku bývá dáván do souvislosti s předčasným rozvojem jak obezity u dětí, tak i neinfekčních chorob (cukrovka, vysoký krevní tlak...) ve věku dospělém. Výskyt nádorových onemocnění bývá spojován s nadbytkem bílkovin zejména živočišného původu, a to hlavně z důvodu příjmu škodlivých látek, které vznikající při jejich tepelné úpravě.


Vysoká konzumace masa vede k onemocnění dna ( viz článek Dna, nejen nemoc králů). Nadbytek bílkovin souvisí i se vznikem osteoporózy, protože zde dochází ke zvýšenému vylučování vápníku společně s degradačními produkty bílkovin.


Martina Ševčíková


SVAČINA, Štěpán , et al. Klinická dietologie. 1. vyd. Praha : Grada, 2008. 381 s. ISBN 978-80-247-2256-6.
SPOLEČNOST PRO VÝŽIVU. Výživa na začátku 21. stoletíaneb o výživě aktuálně a se zárukou. Praha: výživaservis, 2005. ISBN 80-239-6202-7.




28 března 2012

Dna, nemoc nejen králů


Název tohoto článku byl zároveň i tématem mé bakalářské práce. Já bych Vám proto ve stručnosti ráda představila toto onemocnění a poskytla novinky a informace ohledně výživy a životního stylu, které souvisí s tímto onemocněním, a které jsem se při psaní dozvěděla v nejnovějších studiích a článcích.

Dna, nemoc králů a královna nemocí, je metabolické purinové onemocnění, které je způsobeno ukládáním sodných krystalů kyseliny močové, které jsou v nadbytku především v kloubech po chronické hyperurikémii (zvýšená hladina kyseliny močové v krvi). Dna je nejčastější zánětlivé kloubní onemocnění a souvisí i s dalšími nemocemi. Těmi jsou hypertenze, metabolický syndrom, diabetes mellitus, ale souvisí také s ledvinnými a kardiovaskulárními nemocemi. Rizika pro vznik dny mohou být ovlivnitelná či neovlivnitelná. Mezi neovlivnitelné patří genetická predispozice, vyšší věk či mužské pohlaví, u kterého se dna objevuje častěji. Ovlivnitelná rizika jsou v podobě nadváhy, nadměrného používání diuretik a časté konzumace masa, alkoholu a potravin bohatých na puriny. Dna se projevuje vyšší hladinou urikémie v séru, dnavými záchvaty a bolestivostí kloubů - především na palci u nohy.

Farmakologická léčba dny je tradičně rozdělena do 3 etap - léčba akutních dnavých ataků, předcházení budoucím atakům a hypouremická terapie, neboli snížení a normalizace hladiny kyseliny močové v krvi. Nefarmakologická léčba dny je ale také velmi důležitá a spočívá především v úpravě či celkové změně životního stylu. Doporučuje se úprava hmotnosti (většinou její redukce), snížení konzumace potravin s vysokým obsahem purinů a dostatečný pitný režim.

Možnosti úpravy stravování při dně

Pokud Vám lékař řekne, že byste ze svého jídelníčku měli vyřadit puriny, neděste se. Striktní bezpurinová dieta není realizovatelná, došlo by totiž k závažným nutričním nedostatkům prakticky neslučitelných se životem. Puriny se totiž vyskytují téměř ve všech potravinách, proto jejich absolutní vyloučení není možné. Spíše je potřeba dbát na optimální a vyvážený jídelníček, udržovat si ideální hmotnost a vyvarovat se pouze rizikovým potravinám s vysokým obsahem purinů.

A jak je to s jednotlivými typy potravin?

Alkohol
Konzumace alkoholu se nedoporučuje, protože alkohol zvyšuje produkci purinů a naopak snižuje vylučování kyseliny močové. Nejvíce purinů obsahuje především pivo.

Maso, vnitřnosti a mořské plody
Maso, vnitřnosti a mořské plody patří mezi potraviny s vyšším obsahem purinů. Jsou považovány za rizikové potraviny, proto se doporučuje omezení jejich konzumace, nikoli však úplný zákaz. Maso konzumovat např. v poloviční porci než obvykle a vnitřnosti jíst pouze příležitostně.

Mléko a mléčné výrobky
Mléko a mléčné výrobky nemají vysoký obsahu purinů, proto nejsou považovány za rizikové potraviny a jejich konzumace se nezakazuje ani neomezuje. Několik studií zaznamenalo možné protektivní účinky díky kaseinu a dalším mléčným proteinům mající močopudné vlastnosti.

Ovoce
Konzumace ovoce u dnavých pacientů nebývá omezována, proto by ji měli konzumovat v počtu doporučených porcí na den, což jsou 2 – 4 porce. Výběr ovoce není nijak limitován, pacienti by ale v případě možnosti mohli zařadit do svého jídelníčku více třešní díky jejich pozitivním účinkům na hladinu kyseliny močové v séru.

Zelenina
Zelenina by měla být podle potravinové pyramidy konzumována v množství 3 až 5 porcí denně. Pro nemocné dnou toto doporučení platí také, jen by si měli dávat pozor na zeleninu s vyšším obsahem purinů.Mezi tu patří hrášek, brokolice, špenát, růžičková kapusta, křen, celer či květák. Konzumace těchto druhů zeleniny není zakázána, ale je doporučena příležitostná konzumace.

Luštěniny
Luštěniny jsou na obsah purinů bohaté, proto by jejich konzumace měla být střídmá a pouze příležitostná. Podobně jako u masa. U luštěnin je ale potřeba zdůraznit, že kromě vysokého obsahu purinů, obsahují také vlákninu, která snižuje využitelnost bílkovin z tohoto zdroje. 


Dna se díky změně současného stylu života stává stále častějším onemocněním. Výživa je součástí životního stylu, ovlivňuje nás, a proto zde určitá dávka času a pozornosti stojí za investici. Výživu je třeba brát jako prevenci, ale i jako léčebnou terapii. Toto platí i u dny. Určitou stravou a stylem života lze nemoci předcházet nebo alespoň oddálit její nástup, ale když už se dna projeví, můžeme výběrem vhodných, či naopak vyloučením či omezením rizikových potravin zmírnit její následky a projevy. Proto na to nezapomínejte...
Více informací naleznete v mé bakalářské práci http://is.muni.cz/th/324083/lf_b/?lang=en, kde naleznete i seznam literatury, z kterého jsem čerpala pro tento článek

Kateřina Vítů

26 března 2012

Jak ovlivňují jednotlivá náboženství stravovací návyky? (4)


Buddhismus

V dnešní době je často v povědomí lidí, že buddhismus striktně souvisí s vegetariánstvím. To je zřejmě způsobeno principem „ahinsá“, který zakazuje usmrtit živého tvora. Víme však, že jen některé školy buddhistických mnichů se masu vyhýbají. I když je konzumace masa v buddhismu pokládána za cosi, co poškozuje karmu, existují obřady, které tento negativní karmický dopad zmírňují.

Obecně platí, že se může konzumovat maso z uhynulého zvířete, stejně tak se může konzumovat ryba, která není zabita (vyvržena na břeh). V kontrastu s jinými náboženstvími neuznává buddhismus samotnou konzumaci, ale akt zabití. Silně věřící mniši získávají stravu žebráním.

Konzumace masa je v buddhismu ovlivněna hlavně geografickými podmínkami. Oblasti tzv. severního buddhismu (Tibet, Mongolsko, Burjatsko) nedisponují dostatečnými zemědělskými podmínkami, většina obyvatelstva navíc žije nomádským způsobem života. Proto jídlo v těchto končinách je otázkou života a ne volby.

I když v buddhistické literatuře jasný příkaz k vegetariánství nenajdeme, konzumace masa, jak už je výše zmíněno poškozuje karmu. Záporná karma může způsobit to, že jedlík masa skončí v pekle. A co ti kteří si kvůli klimatickým podmínkám vybrat nemohou? Existují rituály, které karmický dopad zmírní- různé rituály před porážkou zvířete. Další polehčující fakt je jistě to, že v buddhismu nejsou pekla uniformní, ale hierarchizovaná, různá hlavní a vedlejší pekla se také liší podle provinění. Pobyt v pekle také není věčný, ale pouze dočasný.

Martina Stojanovičová
Zdroj:  STOJANOVIČOVÁ, M. Vliv náboženství na stravovací návyky. Brno, 2010. 56 s.
        Bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské  
        práce prof. MUDr. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc.

20 března 2012

Výživa ženy během těhotenství (1)


V několika následujících příspěvcích se pro vás pokusím sepsat základní informace o výživě ženy během těhotenství. Co jíst - co nejíst, co pít - co nepít, na co si dát pozor. Na úvod každého článku uvedu u odrážek, čím konkrétně se článek zabývá. V prvním článku se tedy budu věnovat tomuto:

  •      Váhový přírůstek
  •      Doporučení pro základní živiny
  •      Doporučený počet porcí jednotlivých skupin potravin na 1 den


V první řadě bych chtěla zmínit, že výživa těhotné ženy je velmi důležitá a ovlivňuje průběh celého těhotenství.
Snad každá těhotná žena řeší váhový přírůstek. Někdo se ho bojí, někdo naopak jí víc než dost. Váha těhotné ženy většinou ovlivňuje porodní hmotnost dítěte. Ženy s podváhou rodí často děti s nízkou porodní hmotností, což poté může souviset s kojeneckou úmrtností nebo rizikem vzniku závažných onemocnění v pozdějším věku dítěte jako je například zvýšený krevní tlak, obezita, poruchy látkové přeměny glukózy a onemocnění srdeční a cévní soustavy dítěte. Ovšem na druhé straně obézní těhotná žena také nemá v tomto směru vyhráno. Zde totiž existuje větší riziko předčasného porodu dítěte s velmi nízkou porodní hmotností. To nás přivádí k otázce kolik kilogramů má tedy žena v průběhu těhotenství přibrat, aby to bylo normální?

Optimální BMI před početím se uvádí 18,5 – 25.

Výchozí hmotnost
Vhodný hmotnostní přírůstek v průběhu těhotenství
Doporučené navýšení normálního energetického příjmu o …/den
Podváha
12,5 – 18 kg
1700 kJ
Normální váha
11,5 – 16 kg
750 kJ
Nadváha až obezita
7 – 11,5 kg
500 kJ








Již z tohoto rozdělení doporučených přírůstků hmotnosti jasně vyplývá, že každá těhotná by měla jíst trošku jiné množství jídla a proto tedy obecné doporučení: „Jez za dva!“ v řadě případů neplatí. V posledních 30 týdnech těhotenství by týdenní přírůstek hmotnosti měl být přibližně 0,4 kg.

Jaká je tedy potřeba základních živin během těhotenství?
Denní příjem energie během těhotenství by 1. a 2. trimestru měl být v rozmezí 8200 – 8400 kJ. Ve 3. trimestru by mělo dojít ještě k navýšení příjmu o cca 800 kJ.

Kromě vyšší potřeby energie se také zvyšuje potřeba bílkovin, denní příjem by měl být 60g, což je o 10 – 16 g více než u netěhotné ženy.

Tuky by se na celkovém energetickém příjmu měly podílet maximálně z 35 %. To je přibližně 70 – 80g/ den. 10 – 15 % přijímaných tuků by měly tvořit mononenasycené mastné kyseliny, které jsou obsažené například v řepkovém a olivovém oleji. Důležitý je také příjem omega 3, tedy polynenasycených mastných kyselin, které najdeme zejména v mořských rybách.

Sacharidy by měly tvořit 50 – 55 % energetického příjmu. Dobrým zdrojem sacharidů a nestravitelné vlákniny, ale také vitaminů skupiny B jsou obiloviny. Doporučuje se denní konzumace celozrnných výrobků.

Vláknina doporučení jsou stejná jako pro běžnou populaci, tedy nejméně 30g/den.

Doporučení na 1 den



Martina Synková

Zdroje:
NEVORAL, Jiří. Výživa v dětském věku. Vyd. 1. Jinočany: H, 2003, 434 s. ISBN 80-860-2293-5.

STRÁNSKÝ, Doc. MUDr. Miroslav. ÚSTAV VÝŽIVY, 3. lékařská fakulta Univerzity Karlovy. Výživa v těhotenství. Praha, 2005.

19 března 2012

Hlad jako nejlepší kamarád


Když někde zazní slovní spojení „mentální anorexie“, většina lidí si ihned představí modelku alá ramínko na šaty, procházející se po přehlídkovém mole. Tato nemoc se ale netýká pouze modelek. Bohužel je mentální anorexie velmi rozšířená i mezi obyčejnými ženami a mladými dívkami a nikdo z jejich okolí si toho bohužel nemusí ani všimnout. 


Příčin má tato nemoc spoustu, ale začíná to většinou úplně nevinně. Stačí třeba jen nevhodná poznámka na adresu dotyčné:

„Koukni na sebe jak vypadáš“ nebo klasická babičkovská  „Ty jsi se tak hezky spravila, konečně vypadáš jako ženská.“


Pokud něco takového řekne dospívající dívce někdo, na kom jí záleží, může se stát, že to v dívce začne hlodat a ona nad tím začne přemýšlet.

Když zhodnotí, že na tom možná něco bude a že by opravdu nebylo na škodu nějaké to kilo shodit, tak začne přemýšlet jak. Nejdřív vyřadí z jídelníčku potraviny o kterých ví, že se po nich tloustne, takže přestane jíst knedlíky, smažené věci, snaží se omezit sladkosti. Doma jen prostě řekne, že knedlíky nechce, protože nemá hlad nebo i přizná, že prostě chce trochu zhubnout. Rodiče to většinou nijak neřeší, zakroutí očima a řeknou si, co si to ta holka zase vymýšlí, ale dobře, ono jí to přejde. To ta puberta.


Dívka změní jídelníček a začne trochu sportovat. Většinou se výsledky dostaví relativně rychle a přijdou i první pochvaly od okolí:

„Ty jsi zhubla, viď? Sluší ti to.“ To bývá chvíle, kdy se v dívce může něco zlomit a ona si řekne, že je to fajn, když jí tohle lidí říkají a rozhodne se zhubnout ještě o trochu.


Postupem času si začne zjišťovat čím dál více informací o hubnutí, více sportuje a celý její svět se točí jen kolem jídla a hubnutí. V podstatě nemyslí na nic jiného. Někdy se i pustí do vaření a vaří jídla pro celou rodinu. Ona si ale nedá.

Vyškrtává z jídelníčku jednu potravinu za druhou a omezuje porce. Přestává jíst těstoviny, brambory, omáčky, postupně vyřadí z jídelníčku téměř všechno kromě zeleniny a některých druhů ovoce. Je to mistryně světa ve výmluvách, proč to a to nejí a proč nemá hlad. Některé jsou velice vynalézavé a umějí si schovávat jídlo všude možně, jen aby rodiče nebo kamarádi nezjistili, že vlastně skoro nic nesnědly.


Ráda se pozoruje v zrcadle a líbí se jí, když jí začnou vystupovat klíční kosti, žebra a pánev. Má radost, když si najednou může konečně koupit v obchodě oblečení velikosti 34 a menší. Je na sebe pyšná, když jde do supermarketu a vydrží si nekoupit si nic sladkého.


S věčným hladem se už naučila žít a je jí jakýmsi zvrhlým způsobem příjemný. Žaludek si na nízký příjem jídla rychle zvykl a počáteční nevolnosti z hladu časem také vymizí. Někdy se ze začátku ale může stát, že to dívka nevydrží a nárazově sní úplně všechno, co doma najde. Pak ale přijdou výčitky svědomí a dívku napadne geniální nápad – zvracení. 
Není výjimkou, že si dívka pomáhá například i projímadly. V tuto chvíli by si lidé v okolí dívky už měli všimnout, že něco není v pořádku, ale často ani to nikdo nezpozoruje. .

Přijde chvíle, kdy dívce začnou padat vlasy z nedostatku vitamínů a minerálních látek. V tu chvíli si často uvědomí, že je to asi špatně. Chce být přeci krásná a dokonalá a to bez vlasů určitě nebude. V tu chvíli se může stát, že dívka bude chtít začít znova normálně jíst. Je to ale pro ní hrozně těžké. Sedí nad jídlem a přemlouvá sama sebe, aby tu lžičku jogurtu snědla. Alespoň jednu. Když jí ale dá do úst, není schopná se přinutit ji polknout.


V tu chvíli by už určitě měla vyhledat odbornou pomoc, protože sama to pravděpodobně nezvládne.


V hlavě má totální zmatek. Chce být dokonalá. Chce, aby jí její okolí mělo rádo a aby se jim líbila. Chce, aby ji lidé pořád chválili, jak vypadá dobře. Jediná cesta, která podle ní tohle všechno splní, je cesta dokonalého těla. Dokonale hubeného těla. Strach z toho, že přibere byť jen jedno deko je často větší, než hrozba smrti hladem.


Toto onemocnění je velmi vážné a často opravdu končí smrtí. Mentální anorexii lze zcela vyléčit, ale je to běh na dlouhou trať. Není náhodou, že se mentální anorexie táhne za dívkou celý život jako stín a kdykoliv jí může zase vcucnout zpátky. Hlad byl přeci její nejlepší kamarád…



Zuzka Šperlová

16 března 2012

Jak ovlivňují jednotlivá náboženství stravovací návyky? (3)


Hinduismus


Pro stravování hinduistů je charakteristický zákaz požívání hovězího masa a vegetariánství. Ve starých hinduistických textech se však dočteme, že konzumace hovězího masa byla běžnou záležitostí. Je možné, že pozdější zákaz konzumace hovězího masa (1000 n. l.) byl snahou odlišit se od muslimů.

Tyto stravovací praktiky jsou dodržovány hlavně lidmi z vyšších kast, u kast nižších je konzumace hovězího tolerována, zřejmě i z toho důvodu, že hovězí maso je významným zdrojem proteinů pro pracující lid. Kastovní systém ve velké míře zasahuje i do stravovacích praktik, určuje totiž, kdo s kým může stolovat, kdo může stravu od koho přijmout apod. Přijetí jídla od příslušníka kasty nižší „znečistí“duchovní čistotu zástupce kasty vyšší. Jen některé produkty (pocházející z krávy) jsou považovány za čisté a nemohou být znečištěny dotykem. Mezi tyto čisté produkty patří: pročištěné máslo (ghee) a mléko.

U hinduistů se nejčastěji setkáváme s vegetariánstvím, nekonzumují maso, rybí maso, někteří i vejce. Vyskytují se však i výjimky. Kasta bojovníků Ksatriya ryby konzumuje, ryby jsou v tomto případě důležitým zdrojem proteinů, jejich nedostatek by totiž mohl mít negativní vliv na jejich bojeschopnost. Půst hinduisté obvykle dodržují dva až tři dny v týdnu. Tyto dny je povoleno pouze „čisté“ jídlo (mléko, ovoce, ořechy nebo kořínky obsahující škrob). Postní období je ovlivněno náboženskými oslavami a příslušností k dané kastě.
Hnutí Hare Krišna

V tomto hnutí má postoj k jídlu zásadní význam. Jídlo zde neslouží pouze k posílení těla, ale hlavně k posílení ducha. Jídlo je přijímané ve formě „prasádam“ (jídlo obětované nejvyšší osobnosti božstva). Přípravu jídla a jeho konzumaci bychom mohli přirovnat k bohoslužbě.

Velký důraz je kladen na výběr surovin, udržování čistoty, volbu oděvu při vaření, kulturu stolování a hlavně neustálého upření mysli na Krišnu. Mezi zakázané potraviny se řadí: maso, vejce, alkohol, kakao, cibule, česnek, houby, pór, káva a čaj.

Důležité je také to, aby člověk konzumoval pouze to, co si sám připravil. Jídlo totiž přebírá negativní materialistické energie kuchaře. Při vaření je též zakázáno jídlo ochutnávat, Krišna musí být první, který si na jídle pochutná. Rty, kterými se Krišna dotkne nabízeného pokrmu, obohatí hmotnou potravu o duchovno. Toto je podstatou „prasádam“. Prasádam má údajně moc duchovně pozdvihnout nejen člověka oddaného Krišnovi, ale i člověka světského.
Martina Stojanovičová
Zdroj:  STOJANOVIČOVÁ, M. Vliv náboženství na stravovací návyky. Brno, 2010. 56 s.
        Bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí bakalářské  
        práce prof. MUDr. Zuzana Derflerová Brázdová, DrSc.