Aktuálně





17 prosince 2012

Záchvatovité přejídaní - BED


V poslední době se stále častěji můžeme setkat s pojmem záchvatovité (psychogenní) přejídání, v zahraniční literatuře najdeme pod názvem binge eating disorder BED. Existuje návrh, který vyčleňuje toto onemocnění jako třetí druh poruch příjmu potravy vedle anorexie a bulimie.



Onemocnění je typické přejídáním se bez kompenzačních mechanismů (zvracení, zneužívání laxativ, hladovění či užívání léků). Záchvatovité přejídání si můžeme představit jako konzumaci velkého množství jídla během velmi krátké doby. Člověk trpící přejídáním pokračuje v jídle, i když už je sytý. Příjem potravy tedy není řízen hladem a sytostí, ale spíše pocity jako jsou strach, úzkost, frustrace či hněv. Pacienti nemají z jídla potěšení, ale po záchvatu se cítí zahanbeně a provinile. Dá se říci, že nad jídlem ztrácí kontrolu, mnohdy se i obávají, že začnou jíst a nebudou moci skončit. Předpokládá se, že tato porucha se často podílí na zvyšujícím se počtu obézních osob v populaci. Uvádí se, že asi čtvrtina obézních, kteří vyhledají odbornou pomoc, trpí podobnými problémy. Neznamená to však, že by záchvaty nemohl trpět i člověk s normální hmotností či dokonce štíhlý. Typické u pacientů je neustálé se zabývání jídlem a bažení po jídle tzv. craving, které je někdy přirovnáváno k touze po drogách.
Klasifikace DSM-IV vyžaduje přítomnost přejídání dva dny v týdnu v období nejméně 6 měsíců, bez kompenzačních mechanismů. Pro diagnózu je nutno splnit 3 z následujících symptomů:

  • rychlá konzumace jídla
  • jedení bez pocitu hladu
  • nepříjemný pocit plnosti
  • osamělá konzumace s pocity studu
  • pocity znechucení, viny a deprese po jídle

Výskyt záchvatovitého přejídání se častěji vyskytuje u žen, ale u mužů je mnohem častější než jiné poruchy příjmu potravy. Tato porucha se začíná objevovat většinou ve starším věku. Onemocnění je často provázeno nevhodnými dietními návyky. Někteří nemocní se opakovaně trápí různými typy diet a s každým hladověním se riziko záchvatu zvyšuje. Záchvatovité přejídání tedy nejlépe charakterizuje narušený vztah k jídlu. Pokud máte pocit, že vy, či někdo ve vašem okolí vykazuje podobné příznaky, rozhodně neváhejte a svěřte se odborníkům.
                                                                                                                   
                                                                                                         Martina Stojanovičová


HAINER, V. Základy klinické obezitologie. Praha : Grada Publishing, 2011. 422 s. ISBN 978-80-247-3252-7
PAPEŽOVÁ, H. Spektrum poruch příjmu potravy. Praha: Grada Publishing, 2010. 424 s. ISBN 978-80-247-2425-6

05 prosince 2012

Energetické nápoje


Dnes jsou energetické nápoje doslova hitem. Jejich konzumace je nejvíce rozšířena mezi mladými lidmi ve věku 13 – 35 let. Obchody nabízejí široký sortiment levnějších i dražších variant a v roce 2007 se na trhu dokonce objevily tablety, ze kterých lze energetický nápoj připravit.

Reklamy lákají spotřebitele ke konzumaci energetických nápojů, které zaručí zvýšenou koncentraci, zlepšení výkonu, oddálení pocitu ospalosti a přísun celkové energie.


Při sledování reklam však nejeden z nás zaváhá a řekne si, je to vůbec pravda? A když ano, které látky jsou za tyto účinky zodpovědné? A jsou vůbec bezpečné v těchto dávkách a kombinacích? Může být v některých případech nežádoucí konzumovat energetické nápoje? A mohou je konzumovat děti?

Jak je to v zahraničí...
V mnoha zemích světa se těmito otázkami začali hlouběji zabývat a po několika incidentech přijali i jistá opatření. Například v Irsku rada pro bezpečnost potravin doporučila, aby byly energetické nápoje označeny jako nevhodné pro osoby mladší 18 let, a také doporučila zákaz na propagování energetického nápoje Red Bull na sportovních akcích i propagaci míchání tohoto nápoje s alkoholem. Norsko povolilo prodej energetických nápojů pouze v lékárnách. Švédsko zakázalo prodej energetických nápojů dětem do 15 let a na etiketách musí být uvedeno varování před konzumací vysokých dávek kofeinu po cvičení a také varování před kombinací energetických nápojů s alkoholem. Ve Francii byl na nějakou dobu prodej energetického nápoje Red Bull zakázán úplně, protože byl spojován se smrtí mladého muže, který požil tento energetický nápoj před sportovním výkonem. Zanedlouho byl však prodej obnoven, díky posudku Evropské komise pro bezpečnost potravin. Naopak v Německu 11 spolkových zemí zakázalo Red Bull Colu kvůli stopovému množství kokainu. Austrálie zakázala prodej pěti energetických nápojů, jelikož obsah kofeinu byl nadlimitní. Nejpřísněji se na energetické nápoje dívají v Dánsku, Turecku a Uruguay, kde zakázali prodej energetických nápojů bez výjimky. Postoj ČR je neutrální, zákazy či nařízení vydány nejsou.

Trocha historie
Ale vraťme se do minulého století, přesněji do roku 1929 do Velké Británie, kde se psala historie energetického nápoje. Něco jako energetický nápoj byl totiž využíván ve zdravotnictví, jako součást rekonvalescenčního procesu po operacích. Ovšem celosvětový boom dnešních energetických nápojů nastal až v roce 1987, kdy rakouský ekonom vytvořil energetický nápoj, dle thajské receptury, pod značkou Red Bull.

Složení energetických nápojů

A co tedy v těch současných plechovkách a pet lahvích s nápisy energy drink můžeme najít?
Bude se jednat ve většině případů o stejně zabarvenou i stejně vonící tekutinu, která obsahuje velké množství různých látek, jež jsou dle potřeb módy obměňovány. Já jsem vybrala tři, které se objevují v každém energetickém nápoji a stanovila je jako pomyslné pilíře.
Prvním pilířem jsou jednoduché sacharidy (cukry), tedy velice rychlý zdroj energie, jejichž koncentrace dosahuje 10–14 g/100 ml, což značně potrápí naši slinivku břišní při snaze regulovat inzulinem nárůst cukru v krvi.
Abych ale výrobcům nekřivdila, v poslední době mají velkou snahu redukovat obsah sacharidů a vytvořit tak „sugar free“ energy driky. Ale jak se říká, není všechno zlato, co se třpytí, stejně tak energetický nápoj bez cukru, zato s umělými sladidly, nebude tím pravým, pro naše zdraví.
Za další pilíř bych považovala kofein. Od tohoto alkaloidu můžeme očekávat mnohé, například stimulaci centrálního nervového systému, stimulaci srdečního svalu, stimulaci kosterního svalstva, ale i relaxaci hladkého svalstva a stimulaci diurézy. Kofein je tedy mírné diuretikum, ale konzumace méně než 500 mg denně nezpůsobuje dehydrataci ani chronickou nerovnováhu tekutin. Z pohledu kardiovaskulárních účinků můžeme říct, že kofein zrychluje srdeční tep a navozuje vasodilataci, ovšem zda kofein zvyšuje krevní tlak nebo navozuje hypertenzi, není dosud jednoznačně řečeno. Studie, zabývající se touto problematikou, se svými výsledky značně liší. Stejně tak zůstává nejisté, jestli mohou být účinky u dospělých zobecněny a vztaženy i na děti.
Posledním pilířem bych označila taurin, vyskytující se ve žlučových kyselinách, kde působí jako surfaktant (látka snižující povrchové napětí), čímž pomáhá emulgovat tuky a umožňuje jejich trávení v tenkém střevě. Vyšší množství taurinu nalezneme v mozku, kde podporuje činnost mozku, urychluje přenos nervových vzruchů, zlepšuje koordinaci pohybu, koncentraci, soustředění, pozornost, psychickou odolnost, snižuje úzkost, zvyšuje toleranci ke stresu, ale také v buňkách kosterních svalů a v srdci. Role taurinu v energetických nápojích je tedy více než jasná a díky přítomnosti kofeinu dochází k potenci účinků u obou látek.

Tím bych uzavřela řekněme základní složky energetických nápojů, ale je dobré vědět, že se tyto nápoje obohacují dalšími látkami, jejichž výběr je závislý zejména na popularitě u spotřebitelů. Jedná se například o L-karnitin, vitaminy nebo extrakty z různých rostlin (ginkgo biloba, konopí, ženšen, guarana…).
A proč například konopí? Protože se jedná, zejména z pohledu energetických nápojů, o marketingový tah a snahu výrobek zatraktivnit pro cílovou populaci. Jelikož kanabinoidy nejsou povolenou látkou a tudíž nemohou být obsaženy ve volně dostupných energetických nápojích, nemá smysl hodnotit energetické nápoje z pohledu obsahových látek Cannabis sativa.
U L-karnitinu je problém trošku jinde. V energetickém nápoji ho najdeme a třeba i ve velkém množství, ale zda opravdu pomáhá urychlit metabolismus tuků a oddálit pocit únavy není v žádné studii jasně prokázáno.
Součástí jsou také vitaminy, zejména skupiny B (riboflavin, niacin, pyridoxin, B12...) nebo vitamin C. Tělo je využívá při metabolismu živin, pro správnou činnost nervového systému a při zvládání nadměrné psychické a fyzické zátěže.

Hodnocení
Shrneme-li tedy obsah energetických nápojů, dojdeme k závěru, že má větší než malé množství sacharidů, kofeinu si užijeme do sytosti, a aby nám to nebylo málo, podpoříme jeho účinky ještě taurinem. Vše můžeme dovršit tím, že si vybereme produkt s extrakty z marihuany nebo koky, ale vůbec nám nebude vadit, že účinnost je na bodě mrazu, protože veškeré účinné látky jsou fuč. Vezmeme-li v úvahu zdravotní hledisko, jež vyvstává z konzumace velkého množství sacharidů, dojde u nás dříve či později ke zvýšení hladiny cukru v krvi, což úzce souvisí s dalšími faktory, jako je zvyšování tělesné hmotnosti a následně i obezita. Je tedy více než žádoucí dbát na regulaci konzumace energetických nápojů, a to zejména u dětí a dospívajících.

Kombinace energetických nápojů s alkoholem
Red Bull a vodka, Red Bull a jägermeister jsou u nás asi nejznámější kombinace alkoholu a energetických nápojů. Je jasné, že se Red Bull dá nahradit levnějšími variantami, ale výsledek příliš jiný nebude. Povzbuzující alkoholová „limča“, která vás provede celým večerem, zanechá na vašem těle nejeden šrám.
Čím dál populárnější „křídla“ (Red Bull s vodkou) a další energetické nápoje mixované s alkoholem navnadily odborníky prozkoumat rizikové faktory alkoholu, rizikové faktory energetických nápojů a samozřejmě také jejich kombinaci. Ve studiích si často kladli otázku, zda konzumace energetických nápojů může způsobit vyšší konzumaci alkoholu. Odpověď byla kladná. Požití kofeinového energetického nápoje s vodkou zredukuje u konzumentů subjektivní pocit snížené motorické koordinace, oproti požití vodky samotné. Objektivní motorická koordinace a měření reakční doby však odlišné nebyly, což znamená, že kofein může snížit subjektivní pocity opilosti, a vést k eskalaci dávky alkoholu, ale v žádném případě nelze očekávat, že kofein bude snižovat skutečné hodnoty alkoholu v krvi.


Dále je ze studií patrné, že přijímání alkoholu smíchaného s energetickým nápojem je riskantnější než jejich konzumace zvlášť. Důvodem může být časový rozptyl účinků kofeinu. Navíc při kombinaci alkoholu a sladkého energetického nápoje dochází ke změně vnímání chuti. Chuť je vnímána jako příjemnější a to může ovlivnit spotřebované množství.
Následky časté konzumace alkoholu s energetickými nápoji jsou jasné: vyšší spotřeba alkoholu, častá konzumace alkoholu, rozvoj tolerance alkoholu až vznik alkoholismu, a nebo dnes velice „moderní“ řízení pod vlivem alkoholu.

Co k tomu dodat? Asi jen to, že všeho moc škodí a ne všechno, co propagují sportovci, musí být zdravé nebo zdraví podporující. A až příště půjdete okolo regálů s energetickými nápoji, zkuste zvážit, kolik pozitiv a kolik negativ se skrývá v malé barevné plechovce :o)
Kateřina Hortová

Zdroje:
Hortová, K. Energetické nápoje. Brno, 2011. 115 s. Bakalářská práce na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity. Vedoucí práce Mgr. Bc. Tomáš Pruša.









27 listopadu 2012

Co byste měli vědět o sacharidech...


            Sacharidy patří spolu s bílkovinami a tuky mezi základní živiny.  Dříve se označovaly jako uhlohydráty nebo uhlovodany. Tyto názvy jsou už zastaralé a v odborné literatuře se nepoužívají. Pokud tedy půjdete k nějakému „odborníkovi“ na výživu a ten Vám bude vykládat něco o uhlohydrátech nebo uhlovodanech, tak vězte, že to takový odborník není. Také zbystřete pokud na tato označení narazíte v internetových článcích. Často jde o neodborný překlad článků převzatých ze zahraniční literatury (anglický ekvivalent sacharidů je totiž carbohydrates ).

Jaká je funkce sacharidů v organismu?
            Sacharidy jsou zdrojem energie pro náš organismu. Každá buňka v našem těle potřebuje cukr k tomu aby fungovala. V krvi nám nekoluje rozpuštěný cukr krystal nebo moučka, ale glukóza. Na tu (a další monosacharidy) se naštěpí všechny sacharidy přijaté stravou. Pokud za den přijatou energii ze sacharidů nespotřebujeme, tak se nám uloží jako tuk.
   Pohotovostní zásoby cukrů jsou v těle uloženy ve formě jaterního a svalového glykogenu.

Jak se sacharidy rozdělují?
      Sacharidy jsou velmi nehomogenní skupinou. Podle počtu sacharidových jednotek se dělí na  3 skupiny:


počet sacharidových jednotek
zástupci
monosacharidy
1
glukóza (hroznový cukr)
fruktóza (ovocný cukr)
oligosacharidy
2 (disacharidy)


až 10
sacharóza (řepný cukr)
laktóza (mléčný cukr)
maltóza(cukr sladový)
polysacharidy
více než 10
škrob (složka obilovin, brambor a luštěnin)
celulóza, pektin, inulin (vláknina)

             Za CUKRY považujeme pouze monosacharidy a disacharidy. Mají sladkou chuť a jsou pohotový zdrojem energie. Monosacharidy se už nemají kam dále štěpit (trávit) a jsou okamžitě vstřebatelné do krve. U disacharidů se štěpí pouze jedna vazba a patří také mezi rychle vstřebatelné. Po konzumaci cukrů dochází k rychlému zvýšení glykémie (koncentrace glukózy v krvi ).  Naopak štěpení polysacharidů na jednoduché cukry je náročnější a trvá déle. Monosacharidy vzniklé jejich štěpením jsou postupně uvolňovány a vstřebávány do krve, proto pozvolněji ovlivňují glykémii. Vzestup glykémie po konzumaci jednotlivých potravin  je určen  glykemickým indexem. O něm se bude moci blíže dočíst v některém z dalších článků.

Obecná doporučení pro konzumaci sacharidů
            Sacharidy by měly tvořit 55 – 60 % celkového energetického příjmu.Obvyklý příjem je mezi 100 – 300 g sacharidů.
           Jednoduché cukry by měly být zastoupeny maximálně 10 % celkového energetického příjmu, to je asi 60 g za den. Jejich největším a nejčastějším zdrojem ve stravě je sacharóza (řepný nebo třtinový cukr). Její spotřeba je dlouhodobě kolem 40 kg na osobu za rok. To je téměř dvojnásobné množství, než doporučované. Sacharóza je v potravinách obsažena často skrytě, například v slazených nealkoholických nápojích, džusech, sladkém pečivu, sladkostech...



Obsah sacharidů v potravinách
           Nulové nebo minimální množství sacharidů je obsaženo ve většině druhů zeleniny, mase, uzeninách, sýrech a vejcích. O něco více sacharidů mají mléko, tvaroh, jogurty, ořechy a ovoce. U mléčných výrobků více sacharidů obsahují jejich slazené varianty. Nejbohatšími zdroji sacharidů jsou pečivo, obiloviny, brambory a rýže.

Sacharidy při redukční dietě
          U redukčních diet se doporučuje omezit sacharidy. Při nedostatku sacharidů totiž dochází k odbourávání tukových zásob. Nejrozumnější je vyhýbat se jednoduchým cukrům. Zkuste vyměnit slazené nápoje za čistou vodu, sladkosti za méně sladké druhy ovoce (obsahují sice jednoduché cukry, ale na rozdíl od sladkostí obsahují i vitaminy, minerální látky a vlákninu) nebo zeleninu.
     Jako u všech potravin, tak i u sacharidů, je třeba myslet na zkonzumované množství. Minimální denní příjem sacharidů je 50 gramů. Horní hranice je kolem 500 g. Pokud je příjem sacharidů extrémně nízký, dochází k úbytku svalové hmoty a také k negativnímu ovlivnění psychiky. Proto přílohy a pečivo ze svého jídelníčku nevyřazujte, spíše optimalizujte velikosti porce :). Jednoduchou pomůckou je tzv. hubnoucí talíř, na kterém by ¼ měly tvořit sacharidy, ¼ bílkovinná potravina a ½ zelenina.
Z pečiva si vybírejte spíše celozrnné, má více vlákniny, vitaminů a minerálních látek. Z příloh preferujte vařené brambory, těstoviny vařené al dente, celozrnnou rýži. Také zkuste zařadit i méně typické přílohy jako kuskus nebo bulgur.
           
Obecná rada na závěr:
          Důležité je dobře se nasnídat a v pravidelných intervalech jíst. Při hladovění, ale také brzo po jídle s jednoduchými sacharidy, dochází ke snížení hladiny glykémie (hypoglykémie) a mozek nám začne vysílat signál abychom se najedli a nejlépe si dali něco sladkého (chutě na sladké). Také je dobré vyhýbat se umělým sladidlům, protože po jejich konzumaci dostává mozek informaci, že za chvíli mu přijde dodávka glukózy, ale na ni čeká marně. Proto po umělých sladidlech nepřejde chuť na sladké.


Martina Ševčíková

Zdroje:
BLATTNÁ, Jarmila. Výživa na začátku 21. století aneb o výživě aktuálně a se zárukou. Praha: Společnost pro výživu, 2005, 79 s. ISBN 8023962027.
KUNOVÁ, Václava. Obezita: Dieta pro zdravé hubnutí. 1. vyd. Praha: Forsapi, 2009. ISBN 978-80-87250-04-4.
Obrázky:


19 listopadu 2012

Jak se hubne s alkoholem




O alkoholu jsme toho teď díky kauze s metanolem slyšeli hodně, tak mne napadlo se na něj mrknout i z jiné stránky. Pro abstinenty tento článek nebude asi moc přínosný, ale snad jeho přečtení přinese něco užitečného ostatním, konzumentům alkoholu.

Na začátek bych ráda napsala, že doporučená denní dávka alkoholu neexistuje. Důležitá informace zejména pro ty, kdo by to chtěli používat jako alibi, že musí splnit denní normu množství vypitého alkoholu. Ale že bychom to s konzumací alkoholu neměli přehánět, víme asi všichni. Udává se přiměřená hodnota, která by neměla být pro lidský organismus škodlivá a to 10-20 gramů denně u dospělého zdravého člověka. Tato hodnota je ale velmi individuální a záleží na spoustě faktorů, které tuto hodnotu ovlivňují. Je to například pohlaví, věk, genetika, zdravotní stav, ale i momentální rozpoložení člověka nebo stav plnosti jeho břicha.  To byla trocha faktů na začátek a nyní pár slov k tomu, jak je na tom alkohol po výživové a energetické stránce. A jaký druh alkoholu můžeme tedy pít, když chceme zhubnout?

Pokud chceme redukovat hmotnost, tak je nejlepší alkohol nepít vůbec a vyhnout se mu obloukem. To jste asi slyšet nechtěli, ale je tomu tak. Jeden gram alkoholu totiž obsahuje 7 kcal (29,4 kJ), což je například v porovnání s energetickou hodnotou tuku, který má na jeden gra
m 9 kcal (38 kJ), ne zas tak velký rozdíl. A představte si, že večer s kamarády sedíte v hospodě a chcete si připít na oslavu narozenin panákem. Máte tu představu? A teď si zkuste představit, že místo panáka rumu do sebe kopnete panáka tuku nebo oleje… To už taková lákavá představa není, co? Tuk se při redukci hmotnosti většinou snažíte ve stravě omezovat, proto není dobré si dávat něco, co je energeticky podobně bohaté. Proto to tak udělejte i s alkoholem. Alkohol nemá žádnou výživovou hodnotu a ještě ovlivňuje metabolismus ostatních živin, vitaminů, minerálních látek a vody. Navíc alkohol zvyšuje chuť k jídlu, což je dobré na podporu chuti u osob trpících nechutenstvím, ale při redukci hmotnosti větší apetit zrovna moc nepotřebujete. K popíjení alkoholu většinou patří i něco malého na zobání - brambůrky, oříšky a tyčinky. Samozřejmě víte, že zmíněným a podobným dobrotám byste se při redukci měli vyhnout, ale alkohol působí na naši psychiku, uvolníte se a vaše pevná vůle je pryč. Však si “zobnete" jen pár kousků… No a vaše snažení v redukci hmotnosti po pár skleničkách alkoholu a pár hrstech brambůrků může pěkně utrpět. I když jedna záchranná možnost, jak vydat prázdnou energii z alkoholu, mě napadá. Dát si do těla a alkohol "vypotit"! Zajít si zatancovat nebo si naordinovat jinou fyzickou aktivitu, na kterou v danou chvíli stačíme ( po pár skleničkách drinků jich moc na výběr nebude ;)).


Celkově může mít umírněné pití alkoholu i svá pozitiva, ale ty jsou většinou zanedbatelná oproti mnohým negativním důsledkům. No a při hubnutí snad žádný klad u pití alkoholu nevidím, proto při redukci hmotnosti alkohol nedoporučuji… A ještě pro přehled několika alko nápojů s jejich energetickými hodnotami :)








Druh alkoholuEnergetická hodnota
Mojito - 300 ml894 kJ (213,67 kcal)
Frisco brusinka - 330 ml739,2 kJ/176,67 kcal
Malibu - 40 ml320 kJ/76,48 kcal
Víno bílé - 200 ml452 kJ/108,03 kcal
Piña Colada - 200 ml536 kJ/125,71 kcal
Pivo 11° Kozel Premium - 500 ml.850 kJ/203,15 kcal
Vodka s džusem - 40 ml + 200 m750,4 kJ/179,78 kcal


Kateřina Vítů

13 listopadu 2012

Kořeněný jablečný koláč s ovesnými vločkami


Že jste ještě neochutnali spiced apple tart?

Přiznám se, že využívám každé vhodné příležitosti, abych co nejvíce lidem vnutila alespoň recept na můj nejoblíbenější jablečný dezert. O to víc mě těší, že můžu prostřednictvím webových stránek poslat koláč do světa.

Recept jsem převzala z anglické kuchařky, pozměnila poměry surovin ku obrazu svému a strouhanku nahradila zdravější variantou, ovesnými vločkami.
Mimochodem, tuto kuchařku všem vřele doporučuji. Je malá, stručně psaná, s krásnými fotkami a hlavně úžasnými recepty. Jen jsi nejsem jistá, jestli je ještě k mání (BADDELEY S. Easy baking. 1. vyd. Chester: Exclusive Editions Publishing, 2011, 206 s. ISBN 978-1-84960-744-5.)

Suroviny:

Těsto:

200 g hladké mouky
80 g másla
50 g moučkového cukru
nastrouhaná kůra z půlky citrónu
1 žloutek
3 lžíce mléka

Náplň:

4 uvařená střední jablka
3 střední jablka
100 g ovesných vloček
80 g medu
30 g hladké mouky
citrónová šťáva
nastrouhaná kůra z půlky citrónu
lžička mletého koření (skořice, hřebíček apod.)
špetka nastrouhaného muškátového oříšku

Postup:

  1. Smícháme mouku, rozměklé máslo, cukr, citrónovou kůru, žloutek a mléko a důkladně prohněteme.

  1. Homogenní hmotu zabalíme do kuchyňské fólie a dáme na alespoň 30 minut zchladit do lednice.

  1. Takto připravené těsto položíme v tenké vrstvě (můžeme použít váleček, nebo těsto vtlačíme prsty) na kulatý koláčový plech. Plech není potřeba vymazávat – těsto je dostatečně mastné.

  1. Nahrubo nastrouháme 4 uvařená jablka a 1 – 2 syrová jablka (podle množství náplně). Je možné strouhat se slupkou i bez slupky.

  1. Jablka smícháme s medem, ovesnými vločkami, hladkou moukou, 3 lžícemi citrónové šťávy, citrónovou kůrou, kořením a špetkou muškátového oříšku.

  1. Vzniklou směs vlijeme na plech s těstem.

  1. Zbylé syrové jablko se slupkou nakrájíme na velmi tenké měsíčky, které poklademe na vršek koláče, měsíčky jablek pokapeme citrónovou šťávou a posypeme lehce skořicí.

  1. Teplota a doba je slabou stránkou mou i plynové trouby na privátě. V chytré knize se píše 35 minut při 200 °C. Myslím, že peču při méně než 200 °C a delší dobu tak, aby okraje koláče byly lehce zlatavé a měsíčky jablek suché.

  1. Nejlepší je koláč servírovat teplý (abych si koláč i již studený maximálně užila, ohřívám ho v mikrovlnce ;) ).


Přeji dobré chutnání.


Tereza Fujáková


05 listopadu 2012

Jak je to s tím cholesterolem?



Cholesterol je tukům podobná látka, vyskytuje se ve všech buňkách živočišného původu. V našem organizmu je potřebný pro tvorbu žlučových kyselin, steroidních hormonů a také vitaminu D. Důležitou funkcí cholesterolu je i výstavba buněčných membrán.
Naproti těmto prospěšným funkcím cholesterolu stojí rizika, která souvisí s jeho vysokou hladinou v krvi. Jedná se zejména o kardiovaskulární onemocnění.

Cholesterol má několik dělení, jednak se dělí na cholesterol exogenní, tedy ten, který přijímáme v konzumované potravě a cholesterol endogenní, který si naše tělo tvoří samo v játrech. Většina cholesterolu vzniká právě v buňkách a buněčných tkáních. Denní produkce je asi 1 gram, z toho kolem 20-25% zajišťují játra. Za situace dostatečného přívodu potravou se endogenním cholesterolem „šetří“ a využívá se cholesterol přijatý potravou.
Zdroj obrázku: http://mpronovost.ep.profweb.qc.ca/BIONP1/bionp1_molecules_lipides.html
Ze stravy přijmeme zhruba poloviční dávku (400 – 600 mg). Denní příjem cholesterolu by měl být do 300 mg. Cholesterol přijímáme v živočišných potravinách. Jeho obsah v nich kolísá. Mezi potraviny s nejvyšší, obsahem cholesterolu patří vnitřnosti a vaječný žloutek. Vaječný žloutek, ale kromě cholesterolu obsahuje také fosfolipidy a nenasycené mastné kyseliny, které do jisté míry vyvažují negativní vliv cholesterolu. V rostlinných potravinách není cholesterol, ale rostlinné steroly, které nazýváme fytosteroly, které jsou nejvíce zastoupeny v rostlinných olejích (olivový, slunečnicový, řepkový). Fytosteroly jsou antagonisty cholesterolu = brání jeho vstřebávání. Proto je jejich konzumace žádoucí, ale bohužel u většiny lidí stále nedostatečná. Na trhu se již objevují výrobky obohacené o rostlinné steroly.

Orientační obsah cholesterolu v potravinách
Množství cholesterolu (mg)/100 g potraviny
Vaječný žloutek
250 (v 1 žloutku)
Máslo
240
Sádlo
94
Mléko a mléčné výrobky
5 - 105
Pekařské výrobky s vejci
30 - 280
Maso
59 - 76
Masné výrobky
68 - 180
Vnitřnosti
200 - 2500
Drůbež a ryby
50 - 90



Tabulka byla převzata z www.bezpečnostpotravin.cz (Doc. Ing. Jana Dostálová, CSc., Prof. Ing. Jan Pokorný, DrSc., Ústav chemie a analýzy potravin VŠCHT Praha)


Poznámka: Podrobný výpis obsahu cholesterolu v potravinách můžete najít na stránkách Slovenského Výzkumného ústavu potravinářského zde:http://www.vup.sk/index.php?start&mainID=1&navID=41#Obsah

Dále se cholesterol dělí na tvz. “hodný“ HDL a “zlý“ LDL.
HDL a LDL jsou lipoproteinové částice, které se liší svým složením i funkcí v metabolizmu lipidů (tuků). Funkcí lipoproteinů je transport ve vodě nerozpustných lipidů (tuků) krví. Podle složení (hustoty) rozlišujeme, kromě HDL a LDL několik dalších lipoproteinových částic.

  • CH - chylomikrony - částice tvořené ve střevních buňkách z lipidů (tuků) přijatých potravou
  • VLDL - lipoproteiny o velmi nízké hustotě (very low density lipoproteins) – jsou tvořeny v játrech
  • IDL - lipoproteiny o střední hustotě (intermediate density lipoproteins) - vznikají v krevním oběhu z VLDL
  • LDL - lipoproteiny o nízké hustotě (low density lipoproteins) - transportují cholesterol z jater do periferních tkání
  • HDL - lipoproteiny o vysoké hustotě (high density lipoproteins) - transportují cholesterol z periferie zpět do jater.

Jaký je tedy rozdíl mezi HDL a LDL?

Působí protichůdně. Dojde-li ke zvýšení koncentrace LDL cholesterolu v krvi, je to významný aterosklerotický faktor. Stanovení LDL-cholesterolu je doporučováno pro vyhodnocení rizika aterosklerózy při zvýšených hladinách celkového cholesterolu a je základem pro rozhodnutí o způsobu léčby. HDL cholesterol zajišťuje odsun nadbytečného cholesterolu do jater. Je produkován játry, v menší míře i střevem. HDL částice mají tedy antiaterogenní působení (působí proti vzniku aterosklerózy).
Z toho tedy vyplývá:
-        zvýšená koncentrace LDL-cholesterolu zvyšuje riziko aterosklerotických změn
(Jednoduše pro LDL platí: čím nižší tím lepší.)
-        zvýšená koncentrace HDL-cholesterolu snižuje riziko aterosklerotických změn
-        !!! snížená!!! koncentrace HDL pod 1,0 mmol/l zvyšuje riziko rozvoje aterosklerózy
Doporučené hladiny cholesterolu a triacylglycerolů v krvi

Podle českých a evropských doporučení má být koncentrace:
Celkového cholesterolu < 5,0 mmol/l.
LDL-cholesterolu < 3,0 mmol/l.
HDL-cholesterolu > 1,0 mmol/l u mužů a > 1,2 mmol/l u žen.
Triacylglycerolů < 1,7 mmol/l.
U lékaře by tedy všem osobám nad 18 let, měl být stanovován celkový cholesterol při preventivních prohlídkách. Vyšetření by mělo být i v případě normálního výsledku opakováno za 5 let, v případě zjištění vyšší koncentrace nebo u osob s ischemickou chorobou srdeční se stanovuje i zastoupení LDL a HDL cholesterolu. Někteří pacienti mají zvýšené riziko kardiovaskulárních onemocnění např. diabetici, ale také obézní lidé-u nich by celkový cholesterol měl být nižší < 4,5 mmol/l.

Obecná doporučení:
Vysoký celkový cholesterol a LDL cholesterol: snížit konzumaci nasycených mastných kyselin, naopak zvýšit konzumaci nenasycených mastných kyselin, zvýšit konzumaci vlákniny a snížit konzumaci cholesterolu.
Nízký HDL cholesterol: zvýšit aerobní aktivitu (sport), snížit konzumaci alkoholu a opět nahradit nasycené mastné kyseliny nenasycenými.



Martina Synková
Zdroje:
ČEŠKA, R., et al. Cholesterol a ateroskleróza, léčba dyslipidémií. 1. vydání. Praha : Triton, 2005. ISBN 80-7254-738-0.
MASOPUST, J. Klinická biochemie. Požadování a hodnocení biochemických vyšetření I. a II. část. 1. vydání. Praha : Karolinum, 1998. ISBN 80-7184-650-3.
http://www.bezpecnostpotravin.cz/attachments/Prezentace_Dostalova_PowerPoint.pdf